Verdikt: Při odbočení vlevo

. . . vozovku, např. do garáže, na parkoviště k obchoďáku, stavbu, lesní cestu, prostě kamkoliv mimo komunikaci musí dát přednost všem vozidlům jedoucích proti, ale i vozidlům jedoucím ve stejném směru, čili za!

V praxi by to asi vypadalo tak, že autobus odbočující vlevo na autobusové nádraží dá před odbočením vlevo (když za ním jede kolona vozidel) blikač vpravo a zastaví co nejblíže pravému okraji. Celou kolonou se nechá předjet, pak dá znamení vlevo a když ani z protisměru nic nejede odbočí! Tak by to skutečně mělo dle vyhlášky fungovat!

Když se autobusákovi nechtělo čekat a někdo to do něho „narval“ zezadu a nebo do jeho levého boku byl viník ten odbočující! Nedal přednost za sebou jedoucímu vozidlu!

To, že si autobusák obhájil (protože to ví!!!), že pro poruchu tam stojí jako překážka několik minut je věc jiná.

Běžně se setkávám, že to ví jen malé procento řidičů.

Na regulérní křižovatce je to jinak, protože tam se vozidla předjíždět či míjet nesmějí, ale za určitých okolností taky vlastně mohou.

Co mne velmi překvapilo je rozhodnutí Nejvyššího soudu, který svým verdiktem prolomil toto ustanovení a tudíž je určitě dobré o tom informovat!

Mazzda


Verdikt: Při odbočení se řidič nemusí stále dívat zpět

Brno – Po řidičích aut není možné žádat, aby se při odbočování nepřetržitě dívali do zpětného zrcátka a kontrolovali silnici za sebou, musí se totiž důkladně věnovat odbočovacímu manévru.

A řidiči aut nebo motocyklů, kteří jedou za odbočujícím autem s včas zapnutým směrovým ukazatelem, si musí počínat tak, aby stihli za normálních okolností zareagovat včas.

Rozhodl tak Nejvyšší soud v případu muže, který měl být podle policie, znaleckého posudku i soudů v Rychnově nad Kněžnou i Hradci Králové hlavním viníkem nehody. K ní došlo při odbočování vlevo, do odbočujícího auta narazila motorka a nehoda skončila těžkým zraněním s trvalými následky motorkáře.

Nejde se pořád dívat dozadu

„Po řidiči vozidla, odbočujícího vlevo, nelze bez dalšího požadovat, aby se při odbočování nepřetržitě či průběžně díval za sebe a nevěnoval se náležitě odbočovacímu manévru, jakož i nesledoval, co se děje ve směru jeho jízdy,“ rozhodl Nejvyšší soud.

Soudy muže v autě, který odbočoval ze silnice u Rychnova nad Kněžnou vlevo na účelovou komunikaci, uznaly vinným z trestného činu ublížení na zdraví. Muž v autě sice včas zapnul směrový ukazatel a najel do středu silnice, podle znalce si ale nevšiml motorky jedoucí za ním.

Ta do auta narazila, motorkář se vážně zranil. Soudy v Rychnově i Hradci rozhodly, že nehodu ze 75 procent zavinil řidič auta, spoluvinu motorkáře stanovil na 25 procent, jel podle soudu příliš rychle.

A protože se řidič auta o rok později dopustil dalšího trestného činu, když ujížděl policejní hlídce, dostal souhrnný, desetiměsíční podmíněný trest.

Muž se ale proti verdiktu odvolal a poslal dovolání k Nejvyššímu soudu.

A zastalo se ho také Nejvyšší státní zastupitelství. To označilo dovolání za důvodné, soudy nehodu podle zastupitelství nesprávně posoudily.

To potvrdil i Nejvyšší soud, který tak potrestání za nehodu zrušil a nařídil soudu v Rychnově nad Kněžnou případ znovu projednat.


Nereálné nároky na řidiče

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Pavlem Šámalem sice konstatoval, že si řidič auta nepočínal dostatečně pozorně a nevšiml si rychle se blížícího motorkáře.

Nesprávné ale je, že soudy jako rozhodující pro vinu na straně řidiče auta uvedly, že porušil ustanovení, podle kterého řidič musí dávat znamení o změně směru jízdy a při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucího za ním.

„Doveden ad absurdum by tento požadavek soudu znamenal pro obviněného to, že by se měl při odbočování dívat do zpětných zrcátek prakticky neustále. Tímto jsou však na obviněného kladeny až nereálné nároky,“ rozhodli soudci s tím, že se řidič auta musel věnovat i odbočování na silnici, která byla z kopce a sledovat i cestu před sebou.

Z důkazů tak podle soudců Nejvyššího soudu vyplývá, že zásadní pochybení je v tomto případě na straně motorkáře.

„Byl to spíše poškozený (motorkář) než obviněný (řidič auta), kdo zavinil dopravní nehodu. I přes nepozornost obviněného si ten při odbočování počínal tak, že jeho zavinění z hlediska porušení příslušných dopravních předpisů se ukazuje jako podstatně menší, než rozhodly soudy,“ uvedli soudci Nejvyššího soudu.
Autor: Tomáš Fránek, aktuálně.cz

Únor 16, 2011

Štítky:

Napsat komentář